|
| |
|
|
Mediální obraz Václava Klause a Vladimíra Mečiara ve vybraném tisku z doby dělení Československa
Matějková, Kristýna ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Charvát, Jakub (oponent)
Přechod Československa na demokratický systém začala část slovenského národa vnímat jako příležitost k větší emancipaci. Tato touha přiživená některými politiky započala proces dělení státu, na jehož konci byly série setkání dvou národních premiérů, Václava Klause a Vladimíra Mečiara. Občané federace bedlivě vyčkávali, jak se jejich táhlé rozhovory vyvinou. Jediným prostředníkem, který jim informace mohl pravidelně přinášet, byla média. Skrze svou důležitou roli informovat veřejnost mají však média i nezanedbatelnou moc ovlivnit, o čem lidé přemýšlí a co považují za důležité. Na veřejné mínění o rozpadu federace tak alespoň částečně mohl mít vliv způsob, jakým média pokrývala události, jež k rozchodu vedly. Tato diplomová práce nabízí pohled na to, jak vybraný tisk v roce 1992 vyobrazil hlavní osobnosti rozpadu Československa, se zaměřením na vnímání Václava Klause ve slovenských a Vladimíra Mečiara v českých periodikách.
|
|
|
Přímá volba prezidenta v České republice
Chmelíková, Tereza ; Štefek, Martin (vedoucí práce) ; Koubek, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou přímé volby prezidenta v České republice. První část práce je zaměřena na popis ústavních změn souvisejících s jejím zavedením a na způsob argumentace proponentů i odpůrců z politické i odborné sféry. Autorka v práci odpovídá na otázku, zda popisovaná institucionální změna může vést k významnému posunu logiky fungování českého politického systému. Jádrem práce je pojednání o semiprezidencialismu. Tato stěžejní část textu je postavena jednak na studiu klasické politologické literatury (Duverger, Elgie, Sartori, Shugart), jednak na zvolené metodě měření prezidentských pravomocí. Součástí hodnocení je analýza činnosti nového prezidenta v prvním roce po jeho zvolení. Klíčová slova: Semiprezidencialismus; přímá volba prezidenta; pravomoci prezidenta; česká politika Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Politická komunikace na sociálních médiích v době Covid-19
Eliáš, Jakub ; Shavit, Anna (vedoucí práce) ; Konrádová, Marcela (oponent)
Bakalářská práce se věnuje tématu politické komunikace na sociální síti Twitter během prvního roku pandemie onemocnění koronaviru SARS-CoV-2, konkrétně v rozmezí 1.2.2020 - 31.1.2021. Práce se zaměřuje na vybrané aktéry české politické scény, a to konkrétně vybrané vládní osoby a opoziční politické strany. Politická komunikace vybraných aktérů je analyzována pomocí kvantitativní obsahové analýzy. V rámci analýzy bylo vytvořeno několik výzkumných otázek s cílem determinovat zvolenou strategii každého z vybraných aktérů. Samotná analýza se zaměřuje především na měření počtu výskytu slov souvisejících s pandemií, využití tzv. hashtagů a faktor oblíbenosti příspěvků na sociální síti Twitter. Jednotkou analýzy je každý příspěvek publikovaných vybraným aktérem v určené časové periodě. Autor v průběhu práce interpretuje význam prezentovaných výsledků a v závěru je uvádí do kontextu vytvořených výzkumných otázek a hypotéz. Zároveň přidává i další možný vývoj výzkumu tohoto tématu.
|
|
| |
|
|
Politické programy české reprezentace ve druhé polovině 19. století
Zikmund, Michal ; Malý, Karel (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Diplomová práce Politické programy české reprezentace v druhé polovině 19. století se zabývá programovými dokumenty i praktickou činností českých politických stran, ať už více či méně institucionalizovaných, mezi lety 1848 (březnová revoluce) a 1918 (zánik Rakouska- Uherska). Nejprve poskytuje obecněhistorický úvod (kapitola 1) a následně zkoumá programy politických stran ve třech širokých oblastech, definovaných jako 1) Uspořádání říše, státoprávní otázky (kapitola 2); 2) Ústavnost, občanské svobody a postavení občana (kapitola 3) a 3) Národnostní otázky (kapitola 4). U každé toto otázky je shrnut program státoprávní šlechty, národní strany (do roku 1874), resp. staročechů (od tohoto roku), mladočechů, sociálních demokratů, agrárníků, katolických stran, národních socialistů, pokrokářů a státoprávníků, realistů a anarchistů. V závěru se autor pokouší o vlastní charakteristiku zhodnocení činnosti české politické reprezentace, jakož i jejího významu pro vývoj po roce 1918.
|
|
|
Formování českého stranického systému 1943-1945
Langerová, Pavlína ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Doubek, Vratislav (oponent)
Tato práce se zabývá obnovou českého stranického systému v letech 1943-1945. V úvodu práce je pozornost věnována otázkám likvidace stranického systému v roce 1938, stranickému systému za druhé republiky a jejich zasazením do kontextu teorií stranických systémů. Další část práce se zabývá utvářením představ domácího i zahraničního československého odboje o budoucí podobě stranického systému, zejména spolupráci londýnského a moskevského exilu. Práce popisuje vztahy a jednání Komunistické strany Československa, sídlící v Sovětském svazu a konkurenčních demokratických stran, kteří měli hlavní sídlo v Londýně, kde úřadoval i prezident Beneš a Státní rada. Zejména tyto vztahy bude zkoumat výzkumná otázka, která se zabývá mírou vlivu vzájemného jednání mezi Londýnem a Moskvou na poválečné stranické uspořádání. Hypotéza, že aktivita Československé komunistické strany v moskevském exilu byla klíčová, bude v dílčích pasážích této práce testována a posléze potvrzena či vyvrácena v závěru. Závěrečná kapitola se věnuje počátkům obnovy a programové a organizační formě stranického systému v letech 1944 - 1945 a počátkům činnosti stran v rámci Národní fronty v roce 1945. Důraz se klade na vliv komunistické strany na poválečný vývoj Československé republiky a její sílící vliv na stranické i vládní rovině.
|
|
|
Obraz české politiky v německých a rakouských denících na příkladu prezidentských voleb v roce 2013
Niedermeierová, Jana ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Diplomová práce Obraz české politiky v německých a rakouských denících na příkladu prezidentských voleb v roce 2013 se snaží přiblížit, jakým způsobem informovaly německé deníky Frankfurter Rundschau, Süddeutsche Zeitung a Die Welt a rakouské listy Der Standard, Die Presse a Salzburger Nachrichten o první přímé volbě prezidenta v České republice, která se uskutečnila v lednu 2013. Německý a rakouský tisk věnoval této události neobvykle velkou pozornost především díky tématu odsunu sudetských Němců z Československa po druhé světové válce, k jehož znovuotevření došlo během předvolebních diskuzí. Zájem německých a rakouských deníků vyvolala i prezidentská kandidatura tehdejšího českého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, který prožil velkou část života v rakouském exilu. Diplomová práce analyzuje příspěvky o českých volbách, které se objevily ve vybraných novinách v období od 1. ledna 2013 do 31. března 2013. Zaměřuje se přitom na otázky, kolik prostoru vybrané listy sledované události věnovaly a jakým způsobem ji zpracovávaly z hlediska formálního i obsahového. Rozebírá také, jaká dílčí témata se dostala do popředí a jakým způsobem referovaly deníky o jednotlivých kandidátech. Analýzu doplňuje teoretická část, která se věnuje vztahům České republiky s Německem a Rakouskem, popisuje prezidentské...
|
|
|
Přímá volba prezidenta v České republice
Chmelíková, Tereza ; Štefek, Martin (vedoucí práce) ; Koubek, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou přímé volby prezidenta v České republice. První část práce je zaměřena na popis ústavních změn souvisejících s jejím zavedením a na způsob argumentace proponentů i odpůrců z politické i odborné sféry. Autorka v práci odpovídá na otázku, zda popisovaná institucionální změna může vést k významnému posunu logiky fungování českého politického systému. Jádrem práce je pojednání o semiprezidencialismu. Tato stěžejní část textu je postavena jednak na studiu klasické politologické literatury (Duverger, Elgie, Sartori, Shugart), jednak na zvolené metodě měření prezidentských pravomocí. Součástí hodnocení je analýza činnosti nového prezidenta v prvním roce po jeho zvolení. Klíčová slova: Semiprezidencialismus; přímá volba prezidenta; pravomoci prezidenta; česká politika Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Luděk Pik: politický portrét významného plzeňského starosty
Bartoš, Jakub ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Michela, Miroslav (oponent)
Cílem předkládané diplomové práce je postihnout život sociálně demokratického politika a někdejšího plzeňského starosty Luďka Pika se zvláštním ohledem na jeho působení v Plzni. Cílem je rovněž pochopení a vysvětlení Pikova vztahu k tomuto městu a jeho významu v Pikově životě, stejně jako historické role Luďka Pika v dějinách západočeské metropole. Práce je pojata jako životopis. V určitých kapitolách se pak ve vztahu k Pikovi blíže věnuji i plzeňské problematice. Luděk Pik (narozen 1876 v Praze, zemřel 1948 v Plzni) prožil v Plzni, s výjimkou období nacistické okupace (1939-1945), téměř pět desetiletí svého života (1901-1948). Od roku 1901 působil v plzeňské organizaci Českoslovanské sociálně demokratické strany dělnické, kde se před první světovou válkou rychle propracoval mezi místní stranickou špičku. Na konci první světové války se podílel na vzniku samostatného československého státu. V letech 1919-1938 vykonával nepřetržitě funkci starosty města Plzně a významným způsobem se zasloužil o jeho modernizaci a rozvoj. Rovněž zasedal v předlitavských a československých zákonodárných sborech. Po Mnichovu byl politicky odsunut a za nacistické okupace perzekuován. Poválečné poměry mu již neumožnily návrat do veřejného života. Choval až patriotický vztah k Plzni, což dokládají jeho paměti a zejména...
|
host ::
RSS.